Když potřebujeme v životě nálepky, rady a hodnocení někoho druhého, je to pouze signál, že nedůvěřujeme sami sobě a nevnímáme vlastní hodnotu – tedy opět téma sebedůvěry.
Když nedůvěřujeme vlastním schopnostem a vnímání, pak si rádi dodáme hodnotu navlečením různých ezo-kabátků z minulých životů moudrých královen, afrických šamanů či bojovných amazonek a vysvětlujeme tím, proč nás současný život netěší nebo vztahy se nedaří. Cítíme se hodnotnější, když jsme v minulém životě byli někým důležitým. Samozřejmě jen dočasně, protože tato hodnota není reálná.
Tohle všechno jsou jen nálepky. Prázdná slova, která nás odvádí od vnímání skutečnosti a našich vlastních pocitů, přitom ty jsou ty nejdůležitější.
Pokud zjišťujete, že jste se nechali ovlivnit druhými natolik, že jste dali přednost jejich radám a úsudku, nevadí. Sundejte si je z piedestalu, kam jste si je sami posadili a začněte pracovat na tom, proč jste závislí na druhých a nedůvěřujete sami sobě. To je cesta, která vás povede k samostatnosti, soběstačnosti a zodpovědnosti za svoje vlastní štěstí.
Jak poznáte „bludaře“?
- říká vám, jak máte žít
- sebe staví na vyšší úroveň a vám nechává roli učedníka
- rád o sobě tvrdí, že má speciální schopnosti, předurčení, původ či zasvěcení
- udržuje vás v závislosti na sobě, tzn. místo, aby vám pomáhal stavět se na vlastní nohy, udržuje vás v nesamostatnosti.
- jedná s vámi s respektem jako se sobě rovným
- je ochotný nechat na vás, kolik času potřebujete k pochopení a prožití určitých věcí a nevyžaduje, abyste jednali tím „správným“ způsobem hned, protože vám to už předal jako „moudro“, kterým se máte řídit
- ví, že i on sám je stále na cestě a pracuje na sobě
- vede vás k vaší vlastní samostatnosti
- posiluje vaši reálnou sebehodnotu a sebedůvěru, abyste ho nepotřebovali a mohli životem kráčet sami.