Práce na sobě

Mnoho lidí které potkávám, nezná rozdíl mez profesemi: Psycholog, psychoterapeut a psychiatr. Je důležité vědět, že :

Psycholog je člověk s vystudovanou vysokou školou v oboru psychologie.

Psychoterapeut  absolvoval krom teoretického vzdělání v oboru psychologie i několikaletý akreditovaný psychoterapeutický výcvik, který je sebezkušenostní . Tedy ve kterém se on sám nejen učí , jak pracovat s klienty, ale zejména poznává sám sebe, svoje vlastní zranění. Poznaná zranění navíc ve výcviku nebo v povinné individuální terapii léčí.  Toto je důležité proto, aby na klienta svá zranění nevědomky nepřenášel a také aby měl sám zkušenost jaké to je být klientem, jaké to je si přicházet na svá , často ranná, dětská trápení, traumata a jejich vliv na vnímání světa a chování v dospělosti.

Dále je povinností psychoterapeuta pracovat 100h pod supervizí zkušeného psychoterapeuta. Tím je co nejlépe ošetřeno, že bude pro klienta nestranný, otevřený, nápomocný, nezatížený…

Psychiatr je zásadně lékař, kerý  vystudoval lékařskou fakultu v tomto oboru a má v něm atestaci. Věnuje se psychiatrickým pacientům, jejich farmaceutické léčbě, pomoci a prevenci. Poslední dobou se , naštěstí, čím dál více potkávám s psychiatry, kteří prošli i psychoterapeutickým výcvikem.

Jaké vlastnosti by měl mít člověk, který vám může být nápomocný v pochopení vašich životních lekcí?
  • jedná s vámi s respektem jako se sobě rovným
  • je ochotný nechat na vás, kolik času potřebujete k pochopení a prožití určitých věcí a nevyžaduje, abyste jednali tím „správným“ způsobem hned, protože vám to už předal jako „moudro“, kterým se máte řídit
  • ví, že i on sám je stále na cestě a pracuje na sobě
  • vede vás k vaší vlastní samostatnosti
  • posiluje vaši reálnou sebehodnotu a sebedůvěru, abyste ho nepotřebovali a mohli životem kráčet sami.
Nedejte se mýlit tím, že je někdo známý, píše knihy, dává rozhovory a tváří se jako osvícená vědma. Raději se zkuste podívat, jestli je šťastný, žije láskyplné vztahy, umí přiznat vlastní chybu a je reálně pokorný. Od takového člověka je bezesporu co se učit.
Je lákavé podlehnout dojmu, že jsme našli  průvodce, který nám bude říkat, co máme dělat, abychom byli šťastní a my už nebudeme dělat v životě chyby a zažívat bolest, ale nefunguje to. Je to jen naše skrytá dětská touha najít si k sobě maminku, která už bude vědět, co potřebujeme a postará se o nás. Potřebujeme si každý projít svoji vlastní cestu, pochopit to, co je pro nás osobně důležité a prostě žít – naplno, vědomě a se zodpovědností za sebe sama.
Co moji klienti občas trochu neradi slyší je, že práce na sobě je cesta na celý život. 🙂 A to není špatně. Když se prokoušeme tím základním a zásadním, uvidíme sami sebe ve větší pravdě a nahotě a možná s překvapením zjistíme, že jsme úplně v pořádku takoví, jací jsme a můžeme k sobě být laskaví, i když děláme chyby a prostě se učíme. V tomto okamžiku pochopíme, že poznávat a učit se budeme celý život a že si to můžeme začít užívat, protože poznání sebe sama je dobrodružná a vzrušující cesta.
Přeji krásné dny. Užívejte si sami sebe a buďte k sobě upřímní a laskaví.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *