Jóga, její etické principy a relaxace

Slovo Jóga  znamená ,  jednotu ( celistvost). Systém jóga je jedna z cest k jednotě  se sebou samým a se světem okolo nás , tedy i s tím, co nás přesahuje.  Jako celek je jóga soubor  cvičení , dýchání , relaxace a dalších praktik  prováděných za účelem získání této jednoty.  Já prošla školou  Osmidílné stezky na cestě Královské jógy, která zahrnuje  etické principy, tělesná cvičení, dechová cvičení, koncentraci a meditaci. Praxe jógy mě přivedla na cestu pohybu, jako způsobu sebepoznání a péči o duši.   Cvičím ji léta a učím  ji přes 15 let.

Bez ohledu na víru a náboženská přesvědčení doporučuji všem si pročíst níže uvedené etické principy Královské cesty!

Relaxaci a dechovým cvičením je možné se věnovat samostatně, i když z jakéhokoliv důvodu systém jóga odmítáme. Relaxace uvolňuje a zklidňuje. Odstraňuje duševní i fyzickou únavu a působí na celé tělo i mysl velmi blahodárně. Umět uvolnit svalové a mentální napětí je v dnešní době velmi potřebné . Tím, že uvolníme tělo, zklidníme dech , zklidníme i mysl a cítíme se jako znovuzrození – dech úzce souvisí s emocemi (stačí si uvědomit, jak dýcháme, když jsme rozrušení a jak, když jsme v klidu).Při plném jógovém dechu se využívá celá kapacita plic a do dýchání  se zapojují ty svaly, které jsou k tomu určené. Dýcháme vědomě a umíme dech ovlivňovat.

Etické principy Jama a Nijama – stručně a výstižně 🙂

Jama zahrnuje 5 principů, čeho se vyvarovat:

1. Neubližování, nenásilí (Ahinsa) – nepůsobit vědomě bolest žádné žijící bytosti skutkem, slovem ani myšlenkou.  Živé bytosti jsou i zvířata, rostliny, příroda kolem nás. Dále chci vyzvednout 2 pohledy na ubližování – druhým a nebo také sobě a to i slovem, i tím, že o sobě mluvím jako o neschopném, tlustém. Myšlenkou – pokud jsme naplnění špatnými myšlenkami, vytváříme živnou půdu semenům závisti, žárlivosti, zlosti, chamtivosti, kritizování, pomlouvání, nenávisti. Vzbuďme tedy v sobě myšlenku neubližování.
2. Nelhaní, pravdomluvnost (Satja) – vyjadřuje soulad našich myšlenek, slov a činů. Příčinou lži bývá lenost, strach, prospěchářství, ale i ctižádostivost, závist. Lež, i ta částečná, je vědomá nepravda, na rozdíl od té nevědomé z neznalosti, neúmyslně. I vědomé zamlčování je lhaní ne slovem, ale svým chováním. Lži slovy i skutky jsou spojené s projevy nečestnosti, nespravedlnosti, pýchy, nadutosti. Z pohledu společenské morálky, můžeme pravdu a pravdivost považovat za určující hodnotu úrovně lidské společnosti. Ruku v ruce s pravdou jde moudrost, která nám pomáhá rozeznat lež od pravdy a pokud se k nim přidá ještě i láska, stává se náš život plnou pravdou. Ten kdo miluje, nikdy nepomýšlí na lež nebo na ublížení objektu své lásky.
3. Nekradení (Aztéja) – nás vede k tomu, abychom si nepřivlastňovali, co nám nepatří. Majetek a peníze nejsou však jediným předmětem naší neukázněné mysli a touhy po slasti. Mocenské sklony vedou i ke krádežím myšlenek, nápadů, vynálezů. Krást se dá tak i čas druhého, s touhou jej vlastnit, ovládat. Vede partnery k omezování osobní svobody, komplikuje přátelské vztahy. K zamyšlení je i otázka kradení si vlastního času bezcílným plýtváním, zahálkou nebo činostmi bez vlastního smyslu.
4. Zdrženlivost (Brahmačarja) – vybízí k hospodárnému zacházení s vlatní energií. Na naplňování tužeb a přání, které jsou pro nás přitažlivé, vyčerpáváme značné množství energie, jejíž nedostatek oslabuje naše duševní schopnosti a znemožňuje nám hlubší a jemnější soustředění. Za požitky jsou obvykle považovány příjem potravy a nápojů, sexuální oblast, popř i hobby, které přerostly v chorobnou vášeň.
5. Nehrabivost, neulpívání (Aparigraha) – nás učí nezaujatému postoji k osobnímu vlastnictví hmotnému i duchovnímu (a tím naplňovat předchozí 4 body). Radí nám přistupovat ke všemu jako pouze zapůjčenému pro tento život. Užívej, ale nelpi! Ani na majetku, ani na ničem jiném (na úspěchu, kráse, zvířeti, lidech, třeba i na vlastních rodičích nebo i na dětech – dát to nejlepší a nechat je jít vlastní cestou.

Nijama zahrnuje 5 principů,doporučení:

1. Čistota (Sauča) – vede nejen k čistotě těla, ale i myšlenek, slov, činů. Tělo je důležitou součástí našeho vývoje, díky němu poznáváme, prožíváme, jsme. Je chrámem duše, tak bychom ho měli udržovat v pořádku a čistotě. Dále nás toto doporučení upozorňuje na to, že počátek je v myšlení, jak myslíme, tak se obvykle projevujeme slovem i skutkem. Mít čisté svědomí ovšem také ponechat každém, co na jeho svědomí je a varovat se moralizování, poučování a poukazování na jedinou správnou cestu.
2. Spokojenost (Santóša) – nás učí správnému postoji k životním překážkám tak, abychom nerušili vnitřní harmonii, klid a mír mysli, tedy stav plného zdraví. Překážky, jsou obvykle postupovými zkouškami školy života. Máme si ověřit, zda jsme určitou „lekci„ pochopili. Jsou pro nás tedy důležitými podněty, stressory. S jejich existencí je nutné se smířit (a naučit se na ně správně reagovat). Brát je jako výchovné lekce. Situace, na jejichž řešení nemáme dost sil znamenají, že se máme s jejich přítomností vyrovnat .
3. Sebekázeň (Tapas) – navazuje na předchozí bod a radí nám, jak dosáhnout jejího naplnění. Kázeň můžeme chápat, jako respektování určitého řádu. Respektu-li řád, netrpím reptáním a odporem k jejím pravidlům Svoboda není absolutní volnost – to by bylo bezohledné. Jak Lao ć řekl: „Kdo vítězí nad lidmi, je mocný, kdo vítězí sám nad sebou je nejmocnější.“
4. Sebepoznání, studium svatých písem (Svádhjája) – nás vyzývá, abychom hledali své místo v životě, ve společnosti. Nalezení sebe sama není snadné, naše převzaté názory, přehlušené nitro, zmatek v duši a do toho naše silné ego jsou složitou míchanicí k vyznání se. Tento bod je ovšem i studium svatých písem a to nám může pomoci k hledání. Praxe jógy pomáhá utišit ego a poslouchat vlastní tělo a nitro. Krok za krokem pomáhá odhalovat vnitřní aspekty nás samých. Cítit se na svém místě přináší radost a uspokojení a to nese zdraví, klid a mír.
5. Nalezení vyššího životního smyslu (Íšvara Pranidhána) – či respektování vyšších životních principů, které působí v nás, stejně jako mimo nás vede především k poznání, že nic není náhoda, že dění je řízeno velmi moudrými zákonitostmi. Pevnost těchto zákonitostí dává jistotu, pevnou půdu pod nohama, o kterou se lze opřít k cestě vzhůru.


 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *